,,Ptejte se mě na co chcete já na co chci odpovím!"

Ruším blog

10. června 2009 v 20:27 | Susan*
a to co nejrychleji, vždyť už mě k blogování asi nikdo nepřinutí, poslední článek je starej jak já
 

Pomocte pejskovi!

14. února 2009 v 16:17 | Susan* |  ostatní

ZKOPÍRUJ SI Celý článek HNED TEĎ a oběhej RYCHLE všechny svoje SB, ať udělají to samé u tebe, ale hlavně:PODEPIŠ petici, rychle!!! Jinak zemře KRUTOU SMRTÍ DALŠÍ PEJSEK

Lidé na celém světě proto podepisují petici, aby tento čin zastavili.

Petice Tady.

Guillermo Vargas (umělec kterýmu bych já uděl/a to samí)!


Přímo z ulice vzal hladového psa, kterého následně uvázal na provaz v galerii a nazval ho "uměleckou" instalací. Nad něj umístil nápis "Eres Lo Que Lees" ("Jsi co čteš"), který provokativně vytvořil z krmení pro psy. On a návštěvníci výstavy pak bez jakýchkoliv emocí pozorovali psa, který po několika dnech zemřel hlady.

Proti jeho "dílu" se zvedla vlna odporu, fotografie vyhládlého psa v místnosti plné lidí obletěly celý svět. Hromadící se stížnosti však prestižní umělecké sdružení Visual Arts smetlo ze stolu. Rozhodlo, že se skutečně jedná o formu umění a nápad Vargase podpořilo.


( Navíc byl požádán, aby zopakoval exhibici v roce 2008 v Hondurasu! )

Lidé na celém světě proto podepisují petici, aby tento čin zastavili.

Umělec, který si říká Habacuc. Říkal jen, že se psa nikdo z přítomných nesnažil krmit, ani nezavolal policii.

Určitě si to zkopírujte na blog i bez zdroje! Je jedno odkuď to máte, ale důležité je že to máte na blogu. Ať i ostatní lidi se podepíší !!!!

P.S. I když tohodle pejska se nedalo už zachránit, můžeme zachránit ale další!

prosim vas jako nikdy pred tim.Určitě si to dejte na blog!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!


Závěje smutku 6. část

31. ledna 2009 v 18:21 | Susan* |  vlastní tvorba

TO na co jste čekali již velmi dlouho je tady!


Jak se tohle mohlo stát? Přece se o tom nemohli dozvědět! Počkat...... Vždyť jsem o tom věděla jen já Radek a Emily. No ano, Emily.Vysvětlovalo by to hodně věcí, třeba to, že se včera chovala takdivně. Došlo mi, že u nich zůstala. Radek mě zkoušel utěšit, bála jsem se. Rozhodla jsem se, on to chtěl udělat se mnou. Jít za Emily. Tak jsme šli. (To bylo asi kilometr a půl.) Moje chůze byla nejistá. Došli jsme k jejímu domu. Nejistě jsem zazvonila na zvonek. Otevřela. Vyjela jsem na ní, začala jsem na ni řvát: ,,Co jsi udělala mejm zvířatům, ty mrcho!" Usmála se. Jsi tak naivní. Je mi tě až líto. Nejseš nic. Vysvětlím ti to. Kluk se kterým jsem chodila mě zavedl do tý organizace. Od tý doby jí vedu. S tím klukem pořád chodím. Uvolňuje mě to. Tvůj pes.... Nevěděli jsme, že je tvůj. Kdybys to nikomu neřekla, tak by jsme tě nechali bejt. Ale ty ses na to prostě nemohla vykašlat. Hrála jsem na tebe, že o nich nic nevíma tys mi na to naletěla. Opovaž se o tom někomu říct a dopadne to zle, ale spíš víc než zle." Byla jsem hrozně smutná, vždyť ona mi to klidně přiznala. ,,Nenávidím tě!!" vykřikla jsem na ní. ,,Špatná odpověď!" řekla a vzala mobil a začla někomu volat. ,,Začněte operaci eliminace," zavelela do telefonu. ,,Jaká eliminace?" zeptala jsem se naštvaně. ,,To uvidíš, až přijdeš domů!" odpověděla. ,,Co jsi udělala?!" ,,Bejt tebou neztrácím čas." řekla výsměšně. Rozběhla jsem se v pláči domů. Nohy mě skoro neunesly. U domu jsem zahlídla policeiní auto. U dveří byl policista. Řekl mi, že se omlouvá, ale že nemůžu jít na místo činu a že se potřebuje zeptat na pár otázek. ,,Jaké místo činu?" Nemohla jsem tomu uvěřit. Radek tam byl se mnou, ale taky tomu nemohl uvěřit, ale stalo se.

Co se stalo? To se dozvíte již brzy.
--------------------pokračování příště-----------------------
 


Nový toplist

27. ledna 2009 v 19:32 | Susan* |  ostatní
Tak mám nový TL Ale nějak mi blbne, je to divný, no neva:)

3. Odpověď pro Selin

27. ledna 2009 v 19:27 | Susan* |  otázky
Popravdě je to hodně zamotaná situace. Vím že je pro tebe blbý jjentak ho vypustit z hlavy, ani to po tobě nechci. Moje kamarádka má kluka, kterýho já nenávidím. Ale přesto jí neomezuju a neříkám jí aby se sním rozešla a neřeknu něco takovýho ani tobě. Jediný co můžeš udělat je všímat si ho, přátelit se s nim a jestli ho opravdu miluješ tak si zlepšit známky, a jestli tě on opravdu miluje tak si je taky zlepší. Já mám ve škole děsný známky ale ještě žiju. To je 2. možnost, vykašlat se na známky. Ale co je nejdůležitější! Musíš si s ním promluvit! O tom jak to s váma bude dál. Pokud to s váma dopadne tak že se spolu už dohromady nedáte tak se s tím musíš vyrovnat. Je to těžký, já vím, ale tohle období se stane pravděpodobně ještě několikrát a je zdrcující, ale musíš věřit. Věřit že jednoho dne najdeš pravou lásku. :)
Něco jinak?L Napiš!

Místo pro vaše otázky

27. ledna 2009 v 18:53 | Susan* |  otázky
Tady je 1. místečko pro vaše otázky, můžete sem napsat opravdu jakoukoliv otázku! O čemkoliv! Nechcete se svěřovat na internet? Napište mi na e-mail stetinovaZ@seznam.cz
TAK SE PTEJTE:

2. odpověď pro Selin

27. ledna 2009 v 18:49 | Susan* |  otázky
Ta na to ti můžu odpovědět akorát to, ať trávíš víc času s kamarádkama a hledáš u nich útěchu, taky by sis mohla zlepšit známky, on si je snad taky zlepší, a pak spolu možná budete zase chodit. Vím jak moc těžký je na něj nemyslet, ale pokud to je tak těžký že už to nesneseš, tak mu zkus říct co cítíš. Určitě tě pořád miluje, ale musíte se spolu učit. Náhodou vůbec není špatný dát si tzv. učební rande. 1. Strávíš čas s klukem kterýho máš ráda a navíc se i něco naučíš. A pokud to není řešení pro tebe tak napiš. Budu tu čekat. :)

Závěje smutku 5. část

27. ledna 2009 v 18:20 | Susan* |  vlastní tvorba
Probudila jsem se. Měla jsem hrozný pocit, že se něco stalo. Brzo po snídani mně ten pocit přešel. Najednou jsem se hrozně těšila do školy, až přijede můj Rádíček. Byla jsem už plně rozhodnutá, že mu o smrtozvěstech řeknu, ale pak řeknu Emily, že jsem mu to řekla.

Závěje smutku 4. část

27. ledna 2009 v 18:19 | Susan* |  vlastní tvorba
Jakmile jsem zjistila tyhle děsivý věci, tak už sem ani nemohla večer usnout, a usnout nemohla ani Emily. Hrozně jsem se o ní bála, dokonce jsme se domluvili, a dali jsme si mobil na tichý vyzvánění, a vždycky jsme se navzájem po půl hodině prozvonily. Tak to šlo celou noc. Ráno ve škole ani jedna nedávala pozor. Obě jsme se báli smrtozvěstů, a po vyučování jsem si uvědomila že zejtra přijede Ráďa. Radek byl můj kluk, a měl se vrátit z dovolený a já na to úplně zapomněla!

Závěje smutku 3. část

27. ledna 2009 v 18:18 | Susan* |  vlastní tvorba
Nový díl vlastní tvorby
z blogstory, což znamená kopírovat !jen!se!zdrojem!

,,Mluv, co s nima máš společnýho?!" zeptala jsem se jasně a ostře, a tak naštvaně, že jsem málem vybuchla jak sopka. ,,Já tu organizaci znám." hbitě odpověděla, asi se totiž bála abych se nenaštvala ještě víc. Ptala jsem se jí na jednu otázku za druhou, chtěla jsem o té organizaci vědět co nejvíc a Emily mi řekla, že si říkají smtozvěsti.

Kam dál