TO na co jste čekali již velmi dlouho je tady!
Jak se tohle mohlo stát? Přece se o tom nemohli dozvědět! Počkat...... Vždyť jsem o tom věděla jen já Radek a Emily. No ano, Emily.Vysvětlovalo by to hodně věcí, třeba to, že se včera chovala takdivně. Došlo mi, že u nich zůstala. Radek mě zkoušel utěšit, bála jsem se. Rozhodla jsem se, on to chtěl udělat se mnou. Jít za Emily. Tak jsme šli. (To bylo asi kilometr a půl.) Moje chůze byla nejistá. Došli jsme k jejímu domu. Nejistě jsem zazvonila na zvonek. Otevřela. Vyjela jsem na ní, začala jsem na ni řvát: ,,Co jsi udělala mejm zvířatům, ty mrcho!" Usmála se. Jsi tak naivní. Je mi tě až líto. Nejseš nic. Vysvětlím ti to. Kluk se kterým jsem chodila mě zavedl do tý organizace. Od tý doby jí vedu. S tím klukem pořád chodím. Uvolňuje mě to. Tvůj pes.... Nevěděli jsme, že je tvůj. Kdybys to nikomu neřekla, tak by jsme tě nechali bejt. Ale ty ses na to prostě nemohla vykašlat. Hrála jsem na tebe, že o nich nic nevíma tys mi na to naletěla. Opovaž se o tom někomu říct a dopadne to zle, ale spíš víc než zle." Byla jsem hrozně smutná, vždyť ona mi to klidně přiznala. ,,Nenávidím tě!!" vykřikla jsem na ní. ,,Špatná odpověď!" řekla a vzala mobil a začla někomu volat. ,,Začněte operaci eliminace," zavelela do telefonu. ,,Jaká eliminace?" zeptala jsem se naštvaně. ,,To uvidíš, až přijdeš domů!" odpověděla. ,,Co jsi udělala?!" ,,Bejt tebou neztrácím čas." řekla výsměšně. Rozběhla jsem se v pláči domů. Nohy mě skoro neunesly. U domu jsem zahlídla policeiní auto. U dveří byl policista. Řekl mi, že se omlouvá, ale že nemůžu jít na místo činu a že se potřebuje zeptat na pár otázek. ,,Jaké místo činu?" Nemohla jsem tomu uvěřit. Radek tam byl se mnou, ale taky tomu nemohl uvěřit, ale stalo se.
Co se stalo? To se dozvíte již brzy.
--------------------pokračování příště-----------------------