,,Ptejte se mě na co chcete já na co chci odpovím!"

Závěje smutku 2. část

27. ledna 2009 v 18:16 | Susan* |  vlastní tvorba
Rony už nebyl, o tom neměla pochyb! Matka už dávno odešla z pokoje, zatímco jsem bloudila ve svých vzpomínkách. Ale najednou jsem si vzpomněla, že bych mohla........ , ne tenhle nápad jsem okamžitě zavrhla, nebo.... ne to taky není ono. Prostě jsem chtěla něco udělat, abych ho dostala zpátky.

Ale čekala mě ztráta veškeré naděje. Šla jsem k tomu obchodu. Nevypadalo to že by mněl Rony žít, dokonce mezi škvírama (jinde to už asi smyli uklízečky) byla vidět krev!!! Tak jsem přišla i o tu nejmenší kapičku naděje. Večer jsem nemohla usnout. Nakonec jsem usla asi na 5 minut, a během těch minut se mi zdáli ty nejhorší sny o smrti Ronyho. Jakmile jsem se probudila, už jsem znovu neusla, a celou noc probděla. Ráno jsem šla do školy jak zombie, ale nikdo si mě nevšiml, až na mou nejlepší kamarádku Emily. Ta mě pozdravila, zeptala se jí co se to se mnou děje, a bez odpovědi jí místní rozeřvaný zvonek donutil jít se mnou do třídy. Při hodině jsem se nedokázala soustředit, a o přestávkách jsem se chtěla vyhnout každému zvědavému zraku. Takhle to trvalo několik dní, až jsem se odhodlala, říct o všem Emily. Byla tak, no to se ani nedá popsat, omlouvala se mi a já nevěděla za co. ,,Co ti je?" ptala jsem se. ,,Já nemůžu, já jsem si myslela že to jsou jen pověry" odpověděla. ,,A co jsou jen pověry!!" byla moje odpověď, která zněla jak když si pustíte televizi na maximum. ,,Já o nich něco málo vím!" zazněla odpověď v krajině kterou zakrývala temná noc.


Co má společného kamarádka Moniky s vrahy Ronyho?
--------------------------pokračování příště-----------------------------
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama